Na povzbudenie

Drahá hannah

ty jsi vážně tak neschopná? Vážně?

Jen se na sebe podívej. Bože, přes noc ti narostl nový špek.

Už jich máš tolik, že ti přetékají. Všude!!!

Ale neboj! Já to tak nenechám.

Musím s tím něco udělat. Já to zařídím.

Protože ty jsi fakt nemožná a ty na to nemáš.

Copak je tak těžké odolat tomu zatracenému jídlu?

Jen se podívej, co to s tebou dělá!!!

Ne, přestaň myslet na ten kus koláče,

který včera pekla tvoje maminka.

Ty si ho nemůže vzít. Nemůžeš si to dovolit.

Tuto radost, toto potěšení přenech těm druhým!!!

Ty teď musíš trpět, musíš trpět hladem,

protože za nějaký čas ti budou všichni závidět

tvou krásnou postavu,

kterou nebudou hyzdit tyto špeky.

Pozor, pozor. Víš... ten banán sice vypadá dobře,

má docela málo kalorií, ale nemyslíš, že by stačil

jen pohár vody? Já si myslím, že ano.

Zkus to, zkus se napít a pořádně.

Vydrž pár minut, pět, deset...

A uvidíš, že tě to přejde. Že už ten banán chtít nebudeš!

Věř mi, a jen na chviličku zavři oči a představ si,

jak jsi krásná, krásně hubená.

Až budeš usínat, mysli na má slova.

Tak se seber, milá hannah.

Neboj, já tě v tom nenechám, já jsem v tom s tebou...